Co se děje na současném energetickém trhu
Ceny elektřiny a zemního plynu na velkoobchodních trzích rostou již od loňska, ale nyní dosahují extrémních a nečekaných hodnot. Cena na burze, kde dodavatelé pro své zákazníky energii nakupují, láme rekordy a je o 145 % vyšší než ta, za kterou se na rok 2021 průměrně obchodovalo v loňském roce.
Za extrémně vysokými cenami stojí několik faktorů. Český energetický trh totiž nefunguje osamoceně a ovlivňují jej zejména kroky Evropské unie a politická rozhodnutí v Rusku a Asii. Výsledkem souhry těchto okolností je stav, který zaskočil všechny dodavatele.
Proč šly ceny energií do extrému?
- Emisní povolenky v rukou spekulantů
Zásadním faktorem pro vysokou cenu elektřiny je růst cen emisních povolenek. Ty se staly předmětem obchodování řady spekulantů s cílem na nich vydělat. Pro představu, v roce 2018 stála povolenka kolem 5 eur, v letech 2019 a 2020 se obchodovala v průměru kolem 25 eur a letos se maxima dostala přes 60 eur.
- Tlak EU na bezemisní energetiku a nestálá výroba z obnovitelných zdrojů
Aktivity Evropské unie v oblasti ochrany klimatu stojí za útlumem výroby elektřiny z fosilních paliv a postupným uzavíráním uhelných elektráren v Evropě. Rostoucí spotřebu však nestačily pokrýt větrné ani fotovoltaické elektrárny, a tak se musely ve větší míře znovu zapojit i uhelné elektrárny, které však elektřinu vyrábějí dráž, zejména právě díky emisním povolenkám.
- Čína tlačí vzhůru cenu uhlí
Navzdory snahám EU o dekarbonizaci dosáhlo letos rekordních cen i uhlí, v Evropě se dostaly dokonce na nejvyšší úroveň za posledních 10 let. Je za tím především asijský trh, kdy sucho v Číně zapříčinilo nižší výrobu z vodních elektráren a k vykrytí poptávky po elektřině bylo třeba využít uhelných elektráren.
- Zemní plyn ve vleku rostoucí poptávky po elektřině
Vzhledem k celoevropskému trendu utlumování uhelných elektráren roste poptávka po zemním plynu, který se využívá při výrobě elektřiny jako náhrada za uhlí.
- Evropa jako rukojmí zprovoznění plynovodu Nord Stream 2
Rusko se skrze plynárenský gigant Gazprom snaží vyvinout tlak na EU, aby nekladla překážky ke zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Záměrně nyní omezuje dodávky plynu a snaží se tak demonstrovat důležitost nového plynovodu. To zapříčiňuje nečekaný růst cen plynu a potažmo i elektřiny.
- Emisní povolenky v rukou spekulantů
Zásadním faktorem pro vysokou cenu elektřiny je růst cen emisních povolenek. Ty se staly předmětem obchodování řady spekulantů s cílem na nich vydělat. Pro představu, v roce 2018 stála povolenka kolem 5 eur, v letech 2019 a 2020 se obchodovala v průměru kolem 25 eur a letos se maxima dostala přes 60 eur.
- Tlak EU na bezemisní energetiku a nestálá výroba z obnovitelných zdrojů
Aktivity Evropské unie v oblasti ochrany klimatu stojí za útlumem výroby elektřiny z fosilních paliv a postupným uzavíráním uhelných elektráren v Evropě. Rostoucí spotřebu však nestačily pokrýt větrné ani fotovoltaické elektrárny, a tak se musely ve větší míře znovu zapojit i uhelné elektrárny, které však elektřinu vyrábějí dráž, zejména právě díky emisním povolenkám.
- Čína tlačí vzhůru cenu uhlí
Navzdory snahám EU o dekarbonizaci dosáhlo letos rekordních cen i uhlí, v Evropě se dostaly dokonce na nejvyšší úroveň za posledních 10 let. Je za tím především asijský trh, kdy sucho v Číně zapříčinilo nižší výrobu z vodních elektráren a k vykrytí poptávky po elektřině bylo třeba využít uhelných elektráren.
- Zemní plyn ve vleku rostoucí poptávky po elektřině
Vzhledem k celoevropskému trendu utlumování uhelných elektráren roste poptávka po zemním plynu, který se využívá při výrobě elektřiny jako náhrada za uhlí.
- Evropa jako rukojmí zprovoznění plynovodu Nord Stream 2