Užitná plocha, podlahová plocha, obytná plocha, užitková plocha. Jak se v tom vyznat? Co jaká plocha znamená? Je v nich vůbec nějaký rozdíl? Čtete inzerce nemovitostí a nevíte, co plochy znamenají? Už nemusíte tápat. Přečtěte si následující článek.

Nejen kupující nemovitostí mají problém vyznat se v terminologii, ale občas i makléři mají s tímto problém. Nebo to možná dělají úmyslně? Čtete inzerát a vidíte plochu 91 metrů. Je to skutečně 91 metrů? Nebo to je 91 metrů mínus 12 metrů lodžie tedy jen 79 metrů? To je potřeba vědět. Do této plochy totiž makléř mohl započíst i 2 metry kóje. V tu chvíli už se dostáváme na rozdíl 14 metrů čtverečních, které mohou ve výsledné ceně znamenat stovky tisíc.

Užitná plocha:

Definice užitné plochy je převzata z nařízení Evropské Komise ES č.1503/2006.

Užitná plocha se vyčíslí jako čtvereční metry užitné plochy budov, pro které bylo vydáno povolení. Užitná plocha budovy se měří uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje:

🟢 konstrukční plochy (např. plochy komponent, které vytyčují hranice stavby, podpěry, sloupy, sloupky, šachty, komíny),

🟢 funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory),

🟢 průchozí prostory (např. schodišťové šachty, výtahy, eskalátory).

Součástí celkové užitné plochy obytné budovy jsou plochy používané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím, sklepy a společné prostory používané majiteli bytových jednotek.

Podlahová plocha:

U plochy podlahové je situace trochu odlišnější a upravuje ho nařízení vlády.

🟢 Nařízení vlády č. 366/2013 Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

Tento zákon stanovuje plochu srozumitelně. Zkrátka sečteme všechnu plochu, která je uvnitř vnějších konstrukcí bytu včetně příček atp.

Obytná plocha:

Plocha obytná je opět trochu více specifická a stanovená vyhláškou.

🟢 Vyhláška č. 137/1998 Sb - obytná plocha je tedy součet obytných místností. A obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m²; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m².

Jednoduše sečteme všechny místnosti k "obývání". Nepatří sem tedy většinou toaleta, koupelna, spíž atp. jelikož nemají plochu větší než 8 m². Z toho také vyplývá, že nezapočítáme sklepy, lodžie, terasy a další.

Užitková plocha:

Tato plocha vychází z neplatné vyhlášky.

🟢 č. 85/1997 Sb, která říká, že užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu).

Tuto plochu asi rovnou zapomeňte, jelikož by se již neměla používat. Předpis, který plochu definoval byl zrušen 31.12.2010.

A jaký je tedy výsledek? Standardem je používat plochu užitnou, jelikož nejvíce vystihuje prostor, který v bytu člověk využívá. Také se s ní nejvíce setkáte v realitních inzercích.

Máte doplňující dotazy či doplnění do článku? Dejte mi vědět třeba přes formulář níže.
Ráda článek doplním a společně tak pomůžeme lidem, kteří hledají odpovědi na podobné otázky.

Máte zájem o více informací? Kontaktujte mne!

Vaše data zpracovávám dle zásad ochrany osobních údajů