Ochranná pásma. Problém? Na co si dát pozor?
Představte si, že si koupíte krásný pozemek se vzrostlými stromy, někde, kde se Vám velmi líbí a vy nemyslíte na nic jiného, než že vám na tomto vysněném míste bude stát krásný domek, který vám bude říkat pane. Vše je zalité sluncem do té doby, než začnete řešit potřebná povolení a nezjistíte, že na svém pozemku si postavíte leda tak stan a nebo něco úplně jiného, než-li jste si vysnili a to vše proto, že se váš pozemek nachází v ochranném či bezpečnostním pásmu.
Co to je ochranné pásmo?
Ochranná pásma chrání majetek a přírodu, je tedy dobré, před nákupem pozemku vědět, zda se tento pozemek v takovémto pásmu nachází. Ochranná pásma vám totiž mohou zamávat s finančním rozpočtem, v rámci výstavby rodinného domu, a zvýšit ho do čísel se kterými jste nikdy ani nepočítali, značně snížit zastavěnou plochu pozemku či hodit kolík do samotného počátku stavby na neurčito.
Jak a kde najít zda se můj pozemek v ochranném pásmu nachází?
Nejlépe se tyto informace zjišťují na daném stavebním úřadě pod který váš majetek, případně nemovitosti o které máte zájem, spadají. Informace také zjistíte na úřadě územního plánování či u provozovatelů sítí v lokalitě. Pokud váš nákup řešíte skrze realitní kancelář je na tento fakt povinen vás upozornit makléř, mající nabídku na starost, pokud by se tak nestalo a vy by jste měli následně problém, na vašem majetku cokoli postavit, máte právo, dle spotřebitelského zákona, takový nákup reklamovat.
Doplňkovým zdrojem informací bývá výpis z katastru nemovitostí, kde můžeme vyčíst, zda se na dané místo nevztahuje například věcné břemeno (ale pozor, ne všechna pásma mohou být věcným břemenem zaopatřena!).
Pokud se dozvíte, že se na danou nemovitost některá omezení vztahují, nezoufejte. Kontaktujte daný orgán, který vám formou písemného vyjádření sdělí, jaká omezení si zde s odkazem na platný zákon či vyhlášku nárokuje a co zde jako majitel nemovitosti můžete či v opačném případě nemůžete provádět.
Pro příklad uvádníme citaci podmínek ochranného a bezpečnostního pásma elektrického vedení: "V tomto pásmu je zakázáno bez souhlasu vlastníka vedení stavět a provádět zemní práce, přejíždět vedení těžkými mechanismy, vysazovat v něm trvalé porosty nebo zde uskladňovat hořlavé látky."
Kdo vytváří ochranná pásma?
Ochranná pásma vytvářejí vlastníci technické infrastruktury jakými jsou vodovy, kanalizace, elektřiny, plynu, telekomunikačních kabelů, ale také silniční správou jako drážní, letecká či silniční komunikace. Dále se ochranná pásma vytvářejí na místech památkových rezervací a památkových zón či v území lesů, chráněných území, vodních zdrojů, atp.
Co znamená mít na pozemku ochranné pásmo?
Jednoduše na pozemku postavíte budovu pouze takovou, která nebude nikterak zasahovat do tohoto ochranného pásma a to ani dveřmi od kůlny.
1. Ochranná pásma inženýrských sítí
Voda a kanalizace
Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu.
- u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
- u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
- u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle čísla 1.) nebo 2.) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
- nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky v zastavěném území obce - pásmo 1m
- vysokotlaké plynovody - pásmo 4m
- technologické stavby - pásmo 4 m od svého půdorysu
U vysokotlakého plynovodu, kde je ochranné pásmo 20m od hlavní osy plynovodu. V této části nesmíte postavit rodinný dům. Na garáž a vedlejší stavby je bezpečností pásmo 15m. Stavba musí mít ochranné prvky jako například bezpečnostní skla a vchodové dveře by měly být na opačnou stranu.
Vysoké napětí
Ochranné pásmo nadzemního vedení podle § 46, odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, které činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1kV a do 35kV včetně pro vodiče bez izolace 7 metrů
- napětí nad 1kw a do 35kV a do 35kV včetně pro vodiče bez izolace 7m (respektive 10m u zařízení postaveného do 31. 12. 1994)
- pro vodiče se základní izolací základní 2m, pro závěsná kabelová vedení 1m
- u napětí nad 35kV do 110kV včetně 12m (u zařízení postaveného do 31. 12. 1994 do 15m)
- napětí nad 110kV do 220kV včetně 15m
- napětí nad 220kV do 400kV včetně 20m
- napětí nad 400kV včetně 30m
- závěsné kabelové vedení 110kV včetně 1m
- vedení s napětím nad 110kV včetně 3m
Ochranné pásmo elektrické stanice je stanoveno v §46, odst. (6), Zák. č. 458/2000 Sb. a je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
- u venkovních el. stanic a dále stanic s napětím větším než 52kV v budovách 20m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
- u stožárových el. stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí 7m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
- u kompaktních a zděných el. stanic s převodem napětí od úrovně 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí 2m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
- u vestavěných el. stanic 1m od obestavení.
Pokud prochází skrz pozemek ochranné nebo bezpečnostní pásmo, zřizovatel sítě požaduje ke svým zařízením volný přístup v případě oprav nebo údržby. Pokud by jste chtěli zařídit si přeložení sítí, měli by jste vědět, že je toto velice nákladná investice, kdy by přeložení jistě vedlo i přes sousední pozemky a to se obáváme, že by se u sousedů nesetkalo s velkým nadšením, navíc je k takovému zřízení potřebné též věcné břemeno.
Silnice
- pásmo 100m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo osy větve její křižovatky s její pozemní komunikací, pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
- 50m od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy,
- 15m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
V takovém případě je nutné řešit i přístupovou cestu na pozemek, tyto informace si zjistíte u příslušného úřadu.
Železnice (dráhy)
- u dráhy celostátní a regionální včetně 60m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30m od hranice obvodu dráhy,
- vlečka včetně 30m od osy krajní koleje (u vlečky v uzavřeném prostoru provozovny se ochranné pásmo nezřizuje).
Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Nicméně nemusíte naříkat, že váš vysněný dům nebude. Na příslušném úřadě, vám může být povolena výjimka 30m od hranice lesa.
Vodní toky
Institut ochranných pásem vodních zdrojů upravuje § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tento zákon se vztahuje i na potůčky protékající skrze pozemek, je tedy opět důležité si na patřičném úřadě ověřit, za jakých podmének, budete moci na pozemku stavět.
Je nám jasné, že nyní je většina čtenářů, řešící zrovna nějaký ten ochranný pás, značně vyděšena. Ovšem vše se dá řešit a není třeba klesat na mysli. Ochranná pásma mají svůj smysl, bez nich by jste neměli zdroj elektřiny, plynu, nemohli by jste telefonovat a používat internet, ba ani voda by vám doma netekla.
V případě jakýchkoli dotazů, nás jistě neváhejte kontaktovat, rádi vám s touto záležitostí pomůžeme. Nač se zbytečně stresovat :)